AFED

Toto číslo jsme věnovali 50. výročí revolučních událostí roku 1968, jelikož se domníváme, že jde o důležitý historický mezník a navíc se v něm nemalou měrou angažovali tehdejší anarchisté a anarchistky.

V České republice je tento rok tradičně spojován s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Jedenadvacátý srpen se tak stal jedním ze svátků primitivního antikomunismu, takže se už tolik nemluví o tom, co tomuto vpádu tanků „spřátelených“ armád předcházelo, v čem spočíval tehdejší reformní proces a jaké byly důsledky skutečnosti, že byl vlastně veden shora dolů a mnozí jeho populární protagonisté z řad vládnoucí komunistické strany nemohli tváří v tvář reakci z Moskvy naplnit očekávání do nich vkládaná. Minimálně se pak mluví o tom, co se dělo za hranicemi. Přitom rok 1968 otřásl celý světem a byla by velká škoda nevyužít kulatého výročí a nepřipomenout alespoň ty nejzásadnější události tohoto období. Je to dobrá příležitost podívat se, co se tehdy dělo v různých zemích, jaký měly tyto události dopad v dlouhodobějším horizontu, ať už z pohledu společenské přeměny, vývoje sociálních hnutí či vlivu na anarchistickou teorii a praxi. Rok 1968 samozřejmě na tak malém formátu, jakým je náš časopis, nelze obsáhnout v plné šíři, protože nešlo jen o odpor vůči válkám a požadavek zásadní společenské změny, ale i prosazování práv menšin a výrazné posuny v kulturní oblasti.

Téma tedy začínáme stručným chronologickým přehledem hlavních událostí, které přinesl rok 1968 a které mu bezprostředně předcházely a utvářely jeho kontext. V příspěvku Vadima Damiera, k jehož historickým studiím a esejům se často obracíme, najdeme odpověď na to, kde se vlastně vzalo hnutí šedesátých let a v co se transformovalo v následujících desetiletích.

Do dění ve Francii, s kterým je rok 1968 asi nejčastěji spojován, nás uvede rozhovor filozofa Jeana-Paula Sartra s anarchistou Danielem Cohn-Benditem, uveřejněný v květnu toho roku, tedy v době střetů radikálních studentů se státní mocí. Nelehkou situaci, v níž se francouzské anarchistické hnutí ocitlo v důsledku roztržek, ke kterým došlo v padesátých letech, a jeho roli při Pařížském máji 1968 přibližuje překlad kapitoly z historické práce francouzského anarchisty Alexandra Skirdy. Zabývá se rovněž tím, jak májové události ovlivnily vývoj hnutí v následujících letech. A o tom, jak Paříž vzpomínala na padesát let staré události během letošního Prvního máje, vypráví členové Anarchistické federace, kteří se v tento den do francouzské metropole vypravili, aby okusili pocit z masovějšího protestu, než jsou ty u nás, a také trochu slzného plynu, kterým francouzská policie opravdu nešetří.

Dále si můžete přečíst poněkud optimisticky laděný článek Petra Rjabova o vývoji anarchistického hnutí po roce 1968, popis studentských protestů v Polsku, kterému tehdy vládla Polská sjednocená dělnická strana, či esej o krvavém potlačení studentských nepokojů v tehdejším Mexiku z pera historika a politologa Adolfa Gillyho. Československou zkušenost reflektuje Peter Heumos ve studii o aktivitách pracujících na úrovni podniků a dobový článek Situacionistické internacionály o pražském jaru 1968.

Jelikož hlavní téma zabírá většinu prostoru časopisu, zbylo místo už jen na historické ohlédnutí za kořeny machnovského hnutí na Ukrajině, které nepřišlo až s Nestorem Machnem, ale vzniklo na základě dlouhého boje proti samoděržaví, carismu a místním statkářům. V rubrice Anarchistické federace vás seznámíme s průběhem jarního sjezdu, se setkáním se zástupci sesterských federací v Aténách a s knižními novinkami, které naše nakladatelství připravilo na letošní Anarchistický festival knihy. O něm přinášíme navíc obsáhlou reportáž, stejně jako o průběhu letošního Prvního máje a o akcích antiautoritářského hnutí v uplynulých měsících, kde vyniká zejména popis blokády dolu Bílina v rámci Klimakempu 2018.

A nakonec si můžete přečíst texty, které se objevily v posledních pěti měsících v nástěnných novinách A3 a jsou věnovány tématům autoritářského socialismu, vojenské agrese Turecka na severu Sýrie, obrany komuny ZAD ve Francii, dvoustého výročí narození Karla Marxe a fotbalu. A na úplný závěr nabízíme recenze na různé publikace, tentokrát se seznámíte s Filozofií nerovnosti Nikolaje A. Berďajeva, druhým číslem feministického časopisu Drzost, plzeňským punkovým zinem Kawakamiho rýže, knihou o historii českých fanzinů Křičím: „To jsem já.“