AFED

Na 1. máje vyšlo nové číslo časopisu Existence, které je věnováno anarchistickému mysliteli P. A. Kropotkinovi u příležitosti stého výročí jeho úmrtí.

Na letošní rok připadlo hned několik kulatých výročí, a tak jsme se rozhodli, že si je připomeneme. Jedno, sto let od úmrtí anarchistického klasika Petra Kropotkina, jsme dokonce zvolili jako hlavní téma čísla. Kropotkin byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších teoretiků anarchismu vůbec a zaslouží si tedy náležitou pozornost. Připomínáme ho vedle toho i vydáním knihy Anarchistická etika a celoročním seriálem textů na webu Anarchistické federace (AF).

Úvodní text tématu představuje velmi stručně Kropotkinův život a jeho stěžejní myšlenky. Rozhodli jsme se, že se nebudeme zabývat rozsahem celého jeho díla, všemi jeho životními peripetiemi a hodnocením vlivu na celosvětové anarchistické hnutí tehdy a dnes či aktuálností některých jeho myšlenek pro dnešní vědu. Soustředíme se spíše na závěrečná léta jeho života a vliv v Česku. V textu od historika anarchismu Vadima Damiera je podrobněji představen Kropotkinův vztah k revolučnímu syndikalismu, který velmi ovlivnil směřování anarchistického hnutí v prvních dekádách 20. století. Obšírně se věnujeme jednomu z největších názorových rozkolů v anarchistickém hnutí, jenž souvisel s příchodem první světové války a postojem k ní. Kropotkin (spolu s dalšími) se vší vervou podpořil Spojence proti německému imperialismu. Mnozí anarchisté a anarchistky, včetně Errica Malatesty, mu v tom oponovali ve jménu internacionalismu a antimilitarismu. S názory obou táborů se můžete seznámit v překladech jejich tehdejších vyjádření. Je to velmi poučné čtení, když si člověk uvědomí, že podobně protichůdné postoje mohou potkat anarchistické hnutí kdykoliv. Po návratu do Ruska, nedlouho před svou smrtí, Kropotkin, věrný opět svým původním anarchistickým postojům, varuje v několika dopisech pracující na Západě před marxistickou diktaturou. Přinášíme jejich překlady, včetně toho, jenž byl adresován pracujícím v Československu, avšak jeho posel, Hugo Sonnenschein, tehdy již bolševik, ho nedoručil v plném znění, kam měl. Zveřejňujeme také dva dopisy z Kropotkinovy pozůstalosti z let 1919 a 1920, které se zřejmě ještě neobjevily ani v anglickém překladu. Reflektujeme vliv Kropotkina na tehdejší i současné české anarchistické hnutí a přinášíme přehledy publikací, které od něj v češtině vyšly. Dále se kropotkinovského tématu týkají dvě recenze, a to na knihu Evoluce a revoluce od Grahama Purchase a na Kropotkinovi věnované číslo kulturního čtrnáctideníku A2, či reportáž z on-line besedy uspořádané k výročí Kropotkinovy smrti nakladatelstvím Neklid.

Sté výročí připadá letos také na kronštadtskou vzpouru, jíž se věnujeme hned třemi texty: vzpomínkou Victora Serge (ta mimo jiné zachycuje i Kropotkinův skon a pohřeb), přehledem toho, jak anarchistické hnutí toto povstání proti bolševické moci reflektovalo, a úryvkem z knihy Ocelové století od Vadima Damiera, který stručně dokumentuje postoje kronštadtských povstalců. Nezapomněli jsme ani na sto let od narození anarchisty a sociálního ekologa Murraye Bookchina. A když už jsme u těch osobností, nechybí ani vzpomínky na ty, kteří už mezi námi nejsou – Paula Polanského, jemuž naše nakladatelství v roce 2014 spoluvydalo knihu Tábor smrti Lety, anarchistické historiky Alexandra Skirdu a Hanneke Willemsovou či na Lorenza Orsettiho, jenž zemřel v Rojavě v boji proti Islámskému státu.

Věnujeme se také aktuálnímu tématu epidemie. Začínáme nejprve historickým připomenutím toho, jakou roli hráli anarchisté při boji s cholerou v Neapoli roku 1884, poté navazujeme prohlášením Iberské anarchistické federace, které odmítá praxi farmaceutického byznysu, a končíme sondou do postojů anarchistů ve světě k současné pandemii. Vedle toho si také můžete mimo rubriku přečíst o akcích iniciativy „Zastavme covid společně a spravedlivě“, o důvodech, proč AF tuto iniciativu podporuje, nebo v textu „Kapitalismus proti lidem“ o tom, jak představitelé průmyslu v Česku hází lidské zdraví a životy přes palubu ve snaze dále generovat zisky.

Rozhovor s běloruskou anarchistkou seznamuje s represemi vůči jejím kamarádům ze strany Lukašenkova režimu. Nechybí texty z nástěnných novin A3 či přehled aktivit domácího antiautoritářského hnutí, které jsou sice za stávající situace omezené, ale přesto neustaly. AF informuje o svých aktivitách, prohlášeních, vydaných a chystaných publikacích, z nichž doporučujeme zejména propagační brožuru Anarchismus pro začátečníky. V recenzích se ohlédneme za tituly Feminismus pro 99 procent, Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí či dvěma čísly na Slovensku vycházejícího časopisu Burič.

Téma pro další číslo zatím nemáme, avšak 150. výročí Pařížské komuny, jemuž jsme se nyní nevěnovali, se bezesporu hlásí o pozornost. Ale to bychom předbíhali…

Přejeme inspirativní čtení.

• formát A4

• 64 stran