Existence 1/2018: Reakční rejdy
40 Kč
Skladem
AFED
Toto číslo svým způsobem navazuje na některá předešlá vydání, která se z anarchistické perspektivy zabývala policejními represemi a šmírováním, fašizací části společnosti a celosvětově narůstajícím militarismem. Tentokrát jsme pod názvem „Reakční rejdy“ podobný okruh otázek zarámovali do tématu reakční politiky a jejích projevů s přihlédnutím zejména k novým a staronovým podobám nacionalismu.
Hned v úvodním textu se odrážíme od nadějí nových hnutí roku 2011, abychom následně sledovali, jak se politický mainstream v mnoha částech světa obrací opačným směrem. Všímáme si dlouhodobého úpadku levice coby politického proudu, jenž stál v minulosti víceméně na straně pracujících, procesů, které vedou lidi do náručí všelijakých populistů a konzervativců, stejně jako reakčního boje proti globalizaci, který je naprostým opakem našeho hesla z konce 90. let. Zatímco my jsme bojovali „globalizací solidarity proti ekonomické globalizaci“, současná reakční tendence je nezpochybňovat ekonomickou globalizaci, nýbrž eliminovat nadnárodní solidaritu.
Projevům nacionalismu a nových forem autoritářské politiky se věnujeme v prostoru střední Evropy a komentujeme mnohdy bizarní programové body politických stran, které se v loňském roce dostaly do poslanecké sněmovny českého parlamentu. Nedržíme se ale jen doma či na zaprděném visegrádském dvorku a snažíme se zkoumat, jaká je situace i jinde ve světě. V rámci tématu tohoto čísla tak přinášíme úryvek z připravované knihy Matthewa N. Lyonse Insurgent Supremacists: The U.S. Far Right’s Challenge to State and Empire. Jde o poměrně detailní pohled na východiska, proudy a směřování americké tzv. alternativní pravice, která o sobě dává po zvolení Trumpa prezidentem Spojených států vědět. Téma nacionalismu reflektují také naši anarchističtí kamarádi z východní Evropy. Mikola Dziadok z Běloruska se stručně vyjadřuje ke svému postoji k myšlence nacionalismu. Tyler z Ukrajiny v aktuálním rozhovoru odpovídá na otázky ohledně anarchistického hnutí ve své domovině a jeho role během Majdanu, na ruské angažmá v konfliktu v Donbasu, a zejména na vzestup krajně pravicového nacionalismu. Téma pak doplňuje text z pera Petera Gelderloose, který se ohlíží za nedávným děním, jež provázelo hlasování za nezávislost Katalánska na španělském státu, a procesem, který mu předcházel.
V Existenci toho najdete ale jako vždy mnohem víc. Zabrousili jsme hluboko do minulosti, abychom čtenáře seznámili s první zdokumentovanou stávkou, která se odehrála před 3184 lety ve starověkém Egyptě. Co se týče dějin anarchistického hnutí, můžete se prostřednictvím textu Andreje Sidorova vrátit do poválečné Francie a sledovat ideové a organizační pnutí mezi tehdejšími anarchisty, nebo se seznámit s represivní kampaní proti anarchosyndikalistickým odborům CNT, když před 40 lety došlo ve Španělsku k bombovému útoku, jehož iniciátorem byl policejní provokatér.
Do dnešních dnů nás vrátí rozhovor s ruským politickým uprchlíkem Dmitrijem Bučenkovem, jemuž hrozí trest za účast na protestech proti Putinovi. A jelikož tamější represivní aparát rozhodně nezahálí, dozvíte se také o podrobnostech kauzy, která se točí kolem policií vymyšlené revoluční organizace, avšak díky níž bylo už několik lidí uneseno a zmláceno ruskou tajnou policií FSB ve snaze dostat z nich „přiznání“.
Jako vždy nechybí přehled veřejných akcí antiautoritářského hnutí v České republice. I když se rubrika Kvartál díky zpoždění roztáhla na delší časový úsek, než je čtvrt roku, zůstal její název zachován. Více či méně stručné reporty jsou doplněny třístránkovou osobitou reportáží účastníka několikadenního pokusu o obsazení opuštěné budovy Šatovka v pražském Šáreckém údolí. Nakonec si můžete přečíst texty čtyř čísel nástěnných novin A3 a v recenzích vám doporučíme knihu Arnošta Nováka o historii radikálních ekologických aktivit v ČR Tmavozelený svět a šesté číslo HC/punkového zinu Cerelitida.
Mimořádná otevírací doba:
út (17. 12.): 14.00–19.00,
st (18. 12.): 14.00–19.00,
čt (19. 12.): 14.00–19.00,
PO (23. 12.): 14.00–18.00